Strašení krtků 2009

 

Soutěž o nejnižší průlet pod stuhou

Pravidla:

1 - libovolný RC model
2 - létá se stejným systémem jako závody ve skoku vysokém akorát se "laťka" posunuje směrem dolu
3 - pokus je platný pokud se model při průletu nedotkne země a stuha zůstane vcelku. Bez dotyku se zemí 20 m před a za stuhou!
4 - průlet na zádech při rovnosti výkonu se počítá jako lepší výsledek
5 - výška stuhy nad zemí se počítá jako relativní, tzn. přepočtená na výšku modelu.
6 - počáteční výška je 200 cm.

Očima předsedy LMK 323

 Jak to bylo 15. - 16. srpna...

Branka byla vztyčena v sobotu odpoledne s odhadovanou šířkou 10 m. Základní výšku vymezil velmi pevný provázek do výšky 200 cm s komentářem, že výš už létají jenom jelimani. Díky benevolentnímu limitu se do soutěže přihlásilo 14 opravdových pilotů přičemž kecálisti zůstali sedět v křesílkách. Sešla se velmi pestrá paleta modelů počínaje "sedmistovkovým" vrtulníkem, přes "spalovák", Easyglider, samokřídlo, Belancu, 3D Epp akrobaty, polomaketa Čmeláka až po halový speciál ( jehož pilot se sám pasoval na favorita netuše věcí příštích).

Základní výšku nepřekonal pouze malý Zdenda také byl jediný kdo dokázal svůj stroj zlikvidovat. Ostatní prolétli víceméně v pohodě, 5 pilotů na zádech a jeden "v noži". Další postupnou výšku všichni hrdinsky odmítli a tak se letělo 160. Deset soutěžících pokračovalo dál z toho pět s bonusem za let vzhůru koly. Opět se vynechával jeden stupeň a šňůra šla rovnou na 120. Opět prolétli všichni až na Báru, kterou zastavil spálený regulátor. Záda letěli 4 piloti. Jelikož se začalo stmívat a soutěž byla přerušena výletem Bobova Čmeláka do lesa s následnou záchrannou výpravou, snižovalo se na před soutěží stanovenou hranici "frajerů" - 80 cm po níž mělo následovat případné rozlétání.


Poměrně spolehlivě létat 80 cm nad zemí dokáže u nás létat ještě 7 frajerů a z toho tři v obrácené poloze! V této chvíli nastoupila improvizace a snížení na 60 cm pomocí závaží. I tuto výzvu překonalo 5 strojů, ale "záda" už si netroufl dát nikdo. Na rozlétání to bylo stále mnoho soutěžících a tak další sada závaží srazila lat´ku-šňůrku na přibližně 40-45 cm a navíc po západu slunce za pofukování slabého, ale nestálého větru. I po tomto kole si stále ještě čtyři piloti nárokovali vítězství a o první cenu se nehodlali dělit!


Další snižování už postrádalo smysl a některé stroje už by nebyly schopné díky svým rozměrům bez dotyku se zemí podlétnutí.
V zoufalství tedy vyhlašovatel vlastním tělem zúžil branku na pouhé 3 metry. (Při rozpětí jednoho ze strojů 1,8m). Ani taková komplikace nerozhodla a nabuzení piloti v návalu adrenalinu vyžadovali rozřešení. Vzhledem k pokročilé hodině a absenci umělého osvětlení nezbývalo než vyhlásit "penaltový rozstřel" neboli "náhlou smrt". Po odstartování jediný okruh a průlet . Psychicky náročný úkol zvládl a také nezbytnou dávku štěstí měl tedy vítězný Radek Šanda který jako jediný proletěl. Navíc jeho stroj byl největší a nejtěžší účastník finále. O druhé místo se podělil Milan Speedy Bureš a Vašek Panocha. Čtvrtý skončil poslední finalista David Veselý s Belankou hendikepovanou nemožností prolétávat branku na zádech.

Nejen finalisté, ale všichni účastníci soutěže prokázali, že v rámci možností svých strojů a rukou dokáží vzít za kniply.


Na závěr chci poděkovat Davidovi, že se podílel na cenách a každý účastník si tak mohl "obalit " pocuchané nervy.  Vyzývám také všechny piloty k vymyšlení podobné soutěže na příště. Hlavně co nejméně omezujících podmínek a vyhlašujte to taky dřív než já tentokrát.

 

Luďa